SRDCEM HASIČ

U HASIČŮ MUSÍTE ROZHODOVAT RYCHLE

ZAČÁTKY

U dobrovolných hasičů byli moji rodiče a já jsem v kroužku dobrovolných hasičů trávil čas už jako malý kluk. Na vesnici, kde jsem tehdy bydlel, patřila "ke sboru" půlka dětí.

V 70. letech neexistovala žádná střední škola hasičská. Zvolil jsem si tehdy chemickou průmyslovku. Problematice požární ochrany jsem se podrobně začal věnovat po maturitě ve specializovaném oboru na Vysoké škole báňské.

PROFESIONÁLNÍ HASIČ

Když jsem v roce 1984 nastoupil do svého prvního zaměstnání k drážním hasičům, nevěděl jsem, že se mi koníček stane na dalších třicet dva let povoláním.

V roce 1991 jsem přešel k Hasičskému záchrannému sboru města Ostravy, kde jsem se posléze stal ředitelem. V roce 2001 se Česká republika rozdělila na nové krajské celky. Tehdy se ostravský sbor stal centrálou Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje. Byl jsem pověřen jeho vedením.

Práce na postu šéfa hasičského záchranného sboru, který má více než tisíc zaměstnanců, mě často přiváděla do situací, kdy jsem musel pod tlakem udělat okamžité rozhodnutí. V sázce byly životy i majetky lidí. Za každé takové rozhodnutí jsem odpovídal. Obrovská zodpovědnost ve mně zůstala zakořeněná a pomáhá mi i při práci v Senátu.

HASIČSKÁ ŘEHOLE

Jako hasič si člověk bohužel musí zvyknout na to, že ne všechno má šťastný konec. Mezi moje nejbolestnější pracovní vzpomínky patří například vyprošťování těla malé dívky z pod kol ostravské tramvaje. Mrazivé chvíle smutku jsem zažíval pokaždé, když se obětí požáru stalo dítě. K nejnáročnějším akcím u sboru pak patřily ostravské povodně v roce 1997.

Na hasičské profesi jsem měl nejraději její rozmanitost, možnost přímo pomáhat lidem a pracovat s nimi.

HASIČE JSEM NEOPUSTIL

V červenci 2021 jsem byl díky svým dlouhodobým zkušenostem zvolen do vedení Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska (SH ČMS), kde zastávám post náměstka starostky. Mezi mé povinnosti patří například mezinárodní spolupráce, legislativa a organizační záležitosti související se sportem.

V mezinárodním měřítku působím také jako viceprezident Mezinárodní sportovní federace hasičů a záchranářů. Osm let (do června 2023) jsem byl viceprezidentem Mezinárodní organizace hasičských a záchranných služeb (CTIF). Delší mandát v této funkci stanovy bohužel neumožňují. S působením v CTIF jsem však neskončil, na můj návrh byla ustavena nová odborná skupina - Komise hasičského sportu. Ocenění, které jsem převzal z rukou prezidenta CTIF, má v mé ostravské senátorské kanceláři čestné místo hned vedle portrétu Jaroslava Kubery.